Sámi demografiija

“Gii lea sápmelaš ja mo galgat dovdat su?” daddjo muhtun lávlagis 1980-logus.

Árbevirolaš sámi ássanguovlu leat viiddis guovllut Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas.

102 sameland

Dán áigge ii dahkko almmolaš registreren das gii lea sápmelaš, nu ahte ii leat diehtu juste man galle sápmelačča leat. Sámit ásset miehtá Norgga, muhto Sáltoduoddara davábeale Nordlánddas leat dat guovllut gos sámit ásset eanemus čoahkis (SSB).

Go galgá oažžut dihtosii man galle sápmelačča ásset Norggas, Ruoŧas, Suomas dahje Ruoššas, de eai gávdno ođđaset registreremat sámiid birra maid vuođul sáhtášii muitalit loguid bokte sámeálbmoga sturrodaga, viidodaga ja oktiibidjama birra. Norggas eai registrere olbmuid čearddalašvuođa. Ii sáhte dadjat justa man galle sápmelačča leat, muhto sáhttá árvvoštallat gallis leat. Árvvoštallamiidda geavahit earret eará boares álbmotlohkamiid. Muhtin árvvoštallamiid mielde leat 60 000–70 000 sámi oktiibuot, ja ahte 40 000 sis ásset Norggas. Árvvoštallamiid mielde okta goalmmádasoassi sápmelaččain hállet sámegiela.

Statistihka sámiid ja sámiid guoskevaš áššiid birra lea danin vuođđuduvvon geográfalaččat. Earret eará atná Statistihkalaš guovddášdoaimmahat (SSB) sámi statistihkaid vuođđun geográfalaš guovlluid mat leat Sámedikki ealáhusovdánahttindoarjjaortnegiid geográfalaš guovllus. Dát guovllut leat Sáltoduoddara davábealde. Dát mearkkaša ahte lullisámeguovllut eai leat dán statistihkas mielde. Dán guovllu oanádus lea SED-guovlu.

Bargobihttá:

  1. Gávnnat makkár báikkit ja suohkanat leat SSB’ sámi statistihka vuođđun. Makkár guovllut leat dát olmmošlogu ja ealáhusstruktuvrra ektui?

Leat máŋga siva dasa manin ii sáhte sihkkarit vástidit man galle sápmelačča leat. Okta sivva lea ahte lea leamaš ja lea ain iešguđetlágan ipmárdus das ahte gii lea sápmelaš ja nu maiddái oassin sámeálbmogis. Guhká lei maiddái stuorraservodagas almmolaš politihka ahte sámit galge jávkadit kultuvraset ja identitehtaset. Ovdamearkka dihte Norgga dáruiduhttinpolitihka lea mielddisbuktán ahte ollugat leat šiitán dahje čiegadan iežaset sámi duogáža. Stáhtat eaige leat systemáhtalaččat ja jámma lohkan sámeálbmoga, eai aŋkke maŋŋel 2. máilmmisoađi.

Ovdalaš áigge álbmotlohkamiin registrerejedje maiddái ássiid čearddalašvuođa. Nu leat dieđut das sullii man olu ledje sápmelaččat guđege guovllus. Gávdnojit álbmotlohkamat main leat registreren sápmelaččaid logu gitta 1800-logu rájes. Álbmotlohkamiidda čatnasa eahpesihkarvuohta earret eará dasa ahte mo leat defineren sápmelačča ja mo registreren johttisápmelaččaid. Álbmotlohkamat 100 jagi maŋás leat almmolaččat buohkaide, muhto dutkama várás sáhttá beassat oaidnit ođđasat álbmotlohkamiid. 1970:s lei maŋemus álbmotlohkun mas registrerejedje álbmoga čearddalašvuođa.

773-102 friis karta ottar

Bargobihtát:

1. Man vuođul árvvoštallet man galle sápmelačča gávdnojit oktiibuot?

2. Manin eat dieđe sihkkarit justa man galle sápmelačča leat?

3. Geahččal ohcat dieđuid Interneahtas das man galle sápmelačča leat oppalaččat ja dan njealji riikkas gos sámit ásset.