Demográfalaš molsašupmi

Olu demográfat oaivvildit leat oktavuođat gaskkal riegádahttin- ja jápmindávjji ja riikka, guovllu dahje báikki ekonomalaš ovdáneami dási. Demográfat leat oaidnán ahte máilmmi iešguđet riikkat ja guovllut čuvvot seamma minstara demográfalaš ovdáneamis dahje rievdamis, ahte dáhpáhuvvá demográfalaš molsašupmi. Dán proseassa váldomearkkat leat stuorra ekonomalaš ovdáneapmi ja bargiid sirdáseapmi vuođđoealáhusain sekundára ealáhusaide ja viidásit tertiára ealáhusaide. Ássanminstarat maid rivdet go fárrenrávnnjit mannet gilážiin gávpogiidda.

Demográfalaš molsašupmi lea go alla riegádahttin- ja jápmindávjji sadjái lea vuollegis riegádahttin- ja jápmindávji. Dát molsašupmi boahtá ekonomalaš ovdáneamis ja álbmoga buorránan eallindilis.

Demográfalaš molsašupmi dáhpáhuvvá njealji muttu čađa:

  1. muddu: Ovdal industriijaservodaga. Alla riegádahttin- ja jápmindávji.
  2. muddu: Molsašuvvamin. Jápmindávjjit njidjet, muhto riegádahttindávjjit leat ain alladat. Lea stuorra olmmošlogulassáneapmi.
  3. muddu: Molsašuvvamin. Riegádahttindávji maiddái njiedjagoahtá. Lea ain olmmošlaskan, muhto ii seamma stuoris.
  4. muddu: Industriijaservodat. Vuollegis riegádahttin- ja jápmindávji.

demografalas molsasupmi

Muhtin ovdáneaddji riikkat eai leat čuvvon demográfalaš molsašuvvama minstara, muhto orrot dego darvánan molsašuvvama muttuide. Riegádahttinlogut eai njieja, nu ahte olmmošlaskan joatkašuvvá. Vurdojuvvo goittotge ahte dát riikkat maiddái ollašuhttet demográfalaš molsašumi.

Norggas demográfalaš molsašupmi bisttii guhkit go eará eurohpálaš riikkain. 1800-logu álggus ledje Norggas sihke riegádahttin- ja jápmindávjjit alladat. Álggos de njiedjagođii jápmindávji sullii 1820-logu rájes, ja dasto riegádahttindávji njiedjagođii 1800-logu loahpageahčen gitta 1930-lohkui.

Norgga davimus sámeguovlluin lei demográfalaš molsašupmi maŋŋelis go muđui riikkas. 1900-logu mielde demográfalaš molsašupmi deaividii maiddái Norgga davimus guovlluin. Earenoamážit maŋŋel nuppi máilmmisoađi dáhpáhuvai maiddái dáid guovlluin moderniseren.

Bargobihtát:

1. 1800-logu loahpa rájes lea leamaš stuorra nettoeretfárren Davvi-Norggas. Nettoeretfárren lea go eretfárren lea stuorit go sisafárren. Muhto liikká lassánii olmmošlohku dán guovllus ja easkka 1980-logus olmmošlohku njiedjagođii. Čilge manne?

2. Čilge manin demográfalaš molsašumis álggos jápmindávjjit njidjet ja maŋŋelisges riegádahttindávjjit.

3. Vállje guokte industriijariikka ja guokte ovdáneaddji riikka ja ráhkat álbmotpyramiiddaid. Árvvoštala iežat gávdnosiid demográfalaš molsašumi ektui.

4. Oza dieđuid Divttasvuona ja Davvesiidda suohkaniid olmmošloguid birra ja ráhkat álbmotpyramiiddaid. Árvvoštala daid.