Geografiija Web

a. Minerálat ja báktešlájat

Gáldu omd.: Mineraler og bergarter

Čilge dán guovtti doahpaga oktavuođa: Minerála ja báktešládja.

Čilge amfibola ja amfibolihta erohusa. Mii eará ávdnasiid lea vel amfibolihtas?

á. Geađgešlájat

Vállje Webgeology-čujuhusas ”Bergarter” ja dasto ”Sedimentære bergarter”. Loga ”Diagenese av sand”.

Mii sáttu lea? Loga sáddo diagenesa birra (diagenese av sand) omd. bajábealde čujuhusas dahje eará sajis maid gávnnat neahtas. Čilge earáide oanehis logaldallama bokte.

Sáddo diagenesa: Sáddos šaddá geađgešládja. Proseassa go sáttu šaddá sáttogeađgin.

b. Dutkan

Váldde gihtii veaháš johkasáddo ja geahča dan mikroskohpain. Geahččal gávnnahit galle čielgasit sierralágan sáttočalmmi oainnát.

Maid sáhttit lohkat ahte dát sierralágan sáttočalmmit leat?

c. Minerálaid dovdomearkkat

Oza dieđuid makkár dovdomearkkat dáid minerálain leat: kvárca, báitta, fealtaspáhta ja pyroksena.

a. Báktešlájat ja minerálat

Gáldu omd.:

http://ansatte.uit.no/kku000/webgeology/

Duottar s. 17–26

Loga báktešlájaid birra. Govas oainnát ovtta báktešlája ja golbma sierralágan minerála mat leat dán báktešlája čoahkádusat.

Dutkka mii báktešlájaid dat lea, ja mat dat sierraláganat minerálat leat?

Joavkobargu: Oza eanet dieđuid neahtas dán báktešlája ja dáid minerálaid birra. Guhtege joavku vállje ovtta man birra ohcá dieđuid ja ovdanbuktá earáide.

á. Báktenannán

Oza báktenannánkárttas muhtin sajiid Norggas gos granihtta lea báktenannámis stuorát duovdagiin.

kartiskolen.no

b. Báktešlájaid váldojoavkkut

Gáldut omd.

Duottar s. 20, dahje

http://ansatte.uit.no/kku000/webgeology/

Loga “Bergarter” (báktešlájat)

Loga “Magmatiske bergarter” (magmáhtalaš báktešlájat).

Mat namahusat leat báktešlájaid golmma váldojoavkkus?

Joavku (I):

Joavku (II):

Joavku (III):

Namut maiddái vierrogielnamahusaid.

Okta dáin váldojoavkkuin juhkkojuvvo fas golmma jovkui. Guđemuš ja makkár joavkkuide?

a. Giksenjárga

Oza Giksenjárgga/Børselvnes kártabláđis Børselv 2035I dahje neahttakárttas Kart i skolen-kártareferánsa MU 395034, Porsáŋgguvuona nuorttabealde.

á. Báktenannámiid rádji Giksenjárggas

Geahča báktenannánkártta:

Man guovtti báktenannáma ráji oainnát Giksenjárggas?

b. Giksenjárga – Dolomihtta

Dát guokte gova leat váldon Giksenjárggas ja čájehit guokte sierralágan báktenannáma:

Duottar-girjjis s. 23 lea govva dolomihttageađggis mii lea váldon Giksenjárggas.
Goabbá govva čájeha dolomihtta-báktenannáma?

Govas oainnát dolomihtta-báktenannáma Jánánsulnuoris (Trollholmsund) Porsáŋgguvuona oarjjabealde.

Dološ máidnasiid mielde leat dát báktenannánbázahusat mat ceaggájit, stálut.

Loga mat sámi kultureanadagat leat.

Oza eanet dieđuid dolomihtta-báktešlája birra. Ovdanbuvtte dieđuid jovkkožis.

c. Irgevuotna – fylihtta

Ovddit bargobihtás bajit gurut govas oainnát čáhppes ráktolágan báktenannáma. Báktenannánkártta mearkačilgehusas čuožžu “Metasandstein skifer”.
Dát báktenannán lea dat seamma go Irgevuonas (Lágesvuonas) gos lea leamaš ráktoroggan. (Giksenjárggas ii leat báktenannán ovdánan ollásit ráktun).

Irgevuonráktu lea fylihtta.

Iskka lagabui mii fylihtta lea ja vel Irgevuonrávttu (Friarfjordskifer) birra. Ovdanbuvtte iežat dieđuid jovkkožis.

č. Irgevuonrávttu geavaheapmi

Ovdalis áigge lávejedje ávkkástallat Irgevuonrávttu (Friarfjordskifer). Govas lea bihttá rávttus merkejuvvon S-bustávain.

Guorahala iešguđetlágan diehtogálduid bokte masa ráktogeađggi geavahedje, ja gos du báikkis dán vejolaččat sáhtát oaidnit.

d. Čáhppesvárri – amfibolihtta

Topográfalaš kárttas oaidnit nuortadavábealde Čáhppesvári Giksenjárggas.
Kártamearkačilgehusas (dahje Kart i skolen) oaidnit ahte Čáhppesvári báktenannámis lea amfibolihtta (Govas merkejuvvon L-bustávain).
Mii amfibolihtta lea, ja makkár minerála addá čáhppes ivnni? (Geahča ruovttoluotta a-bargobihttái.)

a Hoiggahatgokčasat

Goappašat báktenannámat Giksenjárggas leat nu gohčoduvvon hoiggahatgokčasat. Čuvges báktenannán (dolomihtta) gullá gáisáhoiggahatgokčasii ja čáhppes fas Gádjalággogokčasii (Gádjalággu lea báiki Biehkkarvuonas Lágesvuonas).

Duottar-girjji 1.11-govvosis oainnát mo gáiságovččas lea hoigojuvvon Finnmárkku nannáma ala davábeale (D).

Geahča mearkačilgehusa báktenannánkárttas:

Gávnnat mat báktešlájat gáisáhoiggahatgokčasis gávdnojit. Leatgo dat báktešlájat nuppástuvvan?

á Hámi nuppástuvvamat

Gáldu: http://ansatte.uit.no/kku000/webgeology/

Vállje “Deformasjon av bergarter – strukturgeologi” ja de fas ”Sprø deformasjon” ja de loga “Skyveforkastning”.
Geahča “kontineanta-kontineanta oktiinordan”-animašuvnna.
Goas báktešlája hápmi (deformasjon) nuppástuvvá?
Geahča animašuvnna ja čilge mii hoiggahatgovččas (skyvedekke) lea.

b Ruovttoluottalihkasteapmi

Loga “Reversforkastning” ja čilge mii ruovttoluottalihkasteapmi lea, ja makkár erenoamáš boađus das šaddá?

c Gáiságokčasa šaddan

Davvinorggabáktenannán

Dutkka mat guokte sierralágan báktenannáma (earret fal eamibákti) leat Siskkit Porsáŋggus (kártasárggadusas oarjjás-nuorttas ruoná seakka stáhpi)

Duottar-girjji 1.11-govvosis fuomášahttá manne dát báktenannán lea dušše seakka stáhpin kárttas.

Geahča kártamearkačilgehusa bajilčállaga ja gávnna leago dat bajimuš báktenannán nuorat vai boarrásat go dat mii lea vuolábealde?
Čilge manne gáiságovččas lea šaddan ruovttoluottalihkasteami geažil.

a. Giemašvárri – antiklinála

Govas oaidnit bákteseainni Giemašváris Juovlavuonas (Austertana), Deanuvuona nuorttabealde, kártačujuhusns NU 563214 TANA 2335 IV: Giemašantiklinála 5

á. Skurččut ja njearánat kárttas

Čilge mo topográfalaš kárttas oaidnit ahte dákko lea hui ceakko bákteseaidni, ja ahte dan bákteseainnis leat máŋggat skurččut/njearánat. Veahkkeneavvu: Kart i skolen.

b. Golbma erenoamášvuođa

Mat leat dat golbma geologalaš erenoamášvuođa maid sáhttá oaidnit govas?

Geahča Duottar-girjji 1.12a-govvosis s. 15 ja gávnnat makkár minsttar dán báktenannánseainnis oidno?

Loga “Deformasjon av bergarter” ja “Dannelser av folder”. Manne ja mo báktenannán lea máhccašuvvan?
Loga “Synklinal og antiklinal”. Čilge mii antiklinála lea.

c. Máhcastaga šaddan

Man stuorra ja dovddus geologalaš proseassa bokte lea earet eará dát máhcastat šaddan?

č. Giemašvári báktešládja

Geahča báktenannánkártta čilgehusas makkár báktešládja Giemašváris lea.
Man váldobáktešládjajovkui dát báktenannán gullá?

a. Industriijaminerálat

Giemašvári alde lea ruvkedoaibma maid ELKEM Tana AS lágida.

Loga “Ressurser i berggrunnen” “Industrimineraler”-oasis.

Makkár industriijaminerálat namahuvvojit?

Gáldu: http://ansatte.uit.no/kku000/webgeology/

á. Kvárca ja kvarcihtta

Loga “Ressurser i berggrunnen” “Industrimineraler”-oasis "Kvarts og kvartsitt".

Loga teavstta. Maid čájehit dat guokte gova? Mii ávdnasiid roggojuvvo dán ruvkkes?

b. Kvárcca geavaheapmi

Čilge masa kvárca geavahuvvo.

c. Kvárca elektrovnnalaš komponeanttaide

Loga “Kvarts som råstoff til elektroniske komponenter”.

Muital čálalaččat oanehaččat váldoáššiid.

a. Syenihtta

Govva čájeha nefelinsyenihtta-válddahaga bákteseainnis Stiertnás.

Vulkánalaš báktešlájaid skovvi. (Gáldu: Duottar s. 21)

Čilge skovi vuođul makkár báktešládja syenihtta lea.

á. Báktešládjaskovvi

Govas oaidnit ceaggut (veaháš allut) guokte sevdnjes stábi. Makkár vulkánalaš báktešládja sáhttá dat leat (DUOTTAR-girjji) skovi mielde? Čilge manin dat gullá eamálaš báktešlájaide.

Eamálaš ávnnas = ávnnas mas lea ollu kalsium ja magnesium]

b. Latnjabáktešládja

http://ansatte.uit.no/kku000/webgeology/

Geahča animašuvnna “Magmatiske bergarterskropper” “Magmatiske bergarter” vuolde

Animašuvnnas oainnát mo “gangbergart”/latnjabáktešládja manná/šaddá báktenannámis.
Čilge mii latnjabáktešládja lea.

c. Stiertná nefelinsyenihtta-válddahat

Oza Stiertná báktenannánkártta NGU-siiddus. Vállje "stedsnavn" (báikenamma) Stjernøya.

Gokko Stiertnás nefelinsyenihtta-válddahat lea?

Čilge dahje meroštala ”Vulkánalaš báktešlájaid skovi” vuođul oppalaččat makkár báktenannán Stiertnás lea dakko gokko nefelinsyenihtta gávdno.

č. Industriijaminerálat

Dál lea North Cape Minerals ASA-fitnodat mii buvttada nefelinsyenihta Nabbarváris Stiertnás.

Gáldu: http://ansatte.uit.no/kku000/webgeology/

Loga “Industrimineraler” “Ressurser i berggrunnen”-fáttás.
Mat sierralágan industriijaminerálat leat dás ovdamearkan?
Loga nefelina birra, ja čále váldočuoggáid ja muital earáide.

d. North Cape Minerals – nefelinabuvttadeapmi

Oza neahtas North Cape Minerals ASA:s nefelinabuvttadeami birra ja čále váldoáššiid. Muital earáide jovkkožis.

a. Báktenannámiid gollan

Áiggiid mielde maiddái gollet ja moallanit báktenannámat dađis luovosmássan.
Makkár sierralágan olggut fámut dagahit ahte šaddet luovosmássan?

Loga Duottar-girjji 22.–23. siidduin makkár sierralágan klastihkalaš geardehámat báktešlájat sáhttet šaddat go luovosmássat garret čavdegeađgin.

Gáldu: http://ansatte.uit.no/kku000/webgeology/

Loga “Klastiske sedimentære bergarter”-fáttás “Sementering” birra mii čilge mo sáttu šaddá čavdesáddogeađgin. Čális oanehaččat mo dat geavvá.

á. Báktešlájaid birrajohtu

Geahča govvosa Báktešlájaid birrajohtu birra:

Gáldu: Duottar s. 26.

Čále čuoggáid mielde mo báktešlájat sáhttet nuppástuvvat (metamorfe).

b. Báktešlájaid nuppástuvvan

Oza ”Metamorfe bergarter” ja loga “Regional metamorfose”/Guovllu nuppástupmi.
Geahča animašuvnna. Mat sierralágan báktešlájat ovdánit dađis?

Hoiggahatgokčasiid c-bargobihtás namuhuvvui Irgevuona fylihtta.
Mii báktešlájaid sáhttá nuppástuvvat fylihttan, ja guđe báktešládjan fas sáhttá fylihtta nuppástuvvat?

c. Guoskkahusnuppástupmi

Loga neahtas guoskkahusnuppástumi birra (Kontakt metamorfose) dahje (Duottar-girjjis s. 25.
Geahča animašuvnna neahtas ja čilge mii guoskkahusnuppástupmi lea.

č. Kvarcihta šaddan

Giemašvári minerálaávkkátallama oktavuođas namuhuvvui kvárca- ja kvarcihttaávdnasat maid ELKEM TANA ASA ávkkástallá.

Oza “Fra kvartssand til kvartsitt”-animašuvnna “Metamorfe bergarter”-fáttás: http://ansatte.uit.no/kku000/webgeology/

Geahča mo kvarcihta šaddá. Čilge animašuvnna.