Geografiija Web

a. Báktenannánkárta

Norgga báktenannánkárttas oaidnit ahte iešguđet guovlluin leat áibbas sierralágan báktenannámat. Kártagirjjis gávnnat seammalágan kártta.

Namut stuorát geográfalaš duovdagiid Finnmárkkus ja Østlánddas gos dát báktešlájat leat:

• eamibáktenannán (ovdakambrium/álgoáigi)
• prekambriuma (álgoáiggi loahpageahčen) geardehámat báktešlájat
• kambrosilura geardehámat- ja lávábáktešlájat

Makkár nannán lea sulluin Álaheaivuona olggobealde?

Oza dieđuid kambrosilurabáktenannáma birra. Goas ja mo dat šattai, ja makkár báktešlájat dán báktenannámis leat?

á. Kambrosiluraeatnamat

Mátta-Norggas leat guokte stuorát eanadoalloduovdaga gos leat nu gohčoduvvon kambrosiluraeatnamat.
Čilge gos dat leat ja manne kambrosilurabáktenannán dagaha erenoamáš buori šattolašvuođa dikšuneatnamii.
Osloduovdaga geologalaš kárttas oainnát dárkileappot gokko leat kambrosilurabáktenannán.

Man erenoamáš sajis nannáma olggobealde gávnnat báktešlájaid mat lea šaddan Gaska-/Tertiáraáiggis (geahča eanet dán fáttás oljo- ja gassagávdnosiid oktavuođas).

b. Báktenannámiid namat

Manin gohčoduvvo dat báktenannán mii lea šaddan báktešlájain

• eanajorbadasa Álgoáiggis
• Máttaráiggi (oldtiden) álgogeahčen
• gasku Máttaráiggi ja masa Kaledonalaš várreviđjemáhccun lea garrasit váikkuhan
• loahpageahčen Máttaráiggi-Pearpmas-Bearbmaáigodagas
• Gaska-/Tertiáraáiggis

c. Báktešlájat eamibávttis

Dutkka báktenannánkárttas makkár sierralágan báktešlájat gávdnojit:

• Finnmárkku eamibávttis
• Osloduovdagis

a. Duottar

Govva lea váldon Uhca Guorpmeha alde Kárášjoga davábealde.

Oza guovllu Kartiskolen:is. Geavat ohcansátnin "Uhca Guorpmet". Sáhtát maid ohcat topográfalaš kárttas Idjajávri 20341, kártareferánsa MT 366 196

Mii geologalaš namahusaid lea buot dan eanadagas mii govas oidno alla váriid rádjái?
Válddahala makkár eanadat dat lea, ja namut eanadaga mihtilmasvuođaid.

á. Finnmárkku eamibáktenannán

Geahča kártasárggastusa:

Namut duovdagiid Finnmárkkus gos lea eamibáktenannán.

b. Várrenamahus

Geahča kártasárggastusas c-bargobihtás vuolábealde makkár geologalaš báktenannán álgá davábealde, das gos oaidnit (govas) alla váriid.

Mii lea oktasaš namahus alla váriide (várrečohkaide) davábealde? (Njuolain merkejuvvon govas.)

c. Hoiggahatgokčasat

Geahča govvosa (1.11 Duottar-girjjis s. 15 ) ja maiddái kártagovvosa.

Mii báktenannámiid, man ii leat vejolaš dán govas oaidnit, lea Kaledonia-hoiggahatgokčasa (gáissáid) vuolde ja eamibávtti gaskkas?

č. Báktešlájaid šaddan

Báktenannánkárttas oainnát seakka ruoná stábi mii dego juohká Finnmárkku guovtti oassái. Dutkka govvosa man geologalaš áigodagas dát báktešlájat leat šaddan. Oza dieđuid neahtas makkár geologalaš dilli Norggas dalle lei.

Geahča sihke govvosa ja báktenannánkártta, ja čilge manne dušše seakka stáhpi báktenannámis oidno kárttas.

d. Siluraáigodat

Gáldu: http://www.ngu.no/no/hm/Norges-geologi/

Oza “UiB: Geologisk tid” “Norges geologi”-neahttasiiddu olgešbealde.

Geahča animašuvnna siluraáigodaga birra. Čále oanehaččat mii dáhpáhuvai dalle, ja čilge makkár loahppabohtosat das ledje.

a. Mearrabotni

Geahča Norgga- ja Davvimearrabodni-govvosa:

Davvinorggabáktenannán

Norgga- ja Davvimearrabotni

Norgga ja Stuora-Británnia nannámiid birra leat viehka coages mearat. Mii namahusaid dánlágan mearrabotnis lea?

Geahča dasto “Davvinorggabáktenannánkártta”.

Kárttas oaidnit boatkalinnjá sárgojuvvon riddosázu birra. Geahča mearkačilgehusas makkár báktešlájat leat dán sázu olggobealde.

á. Davvimeara botni

Govvosis (Davvimeara botni) oaidnit ahte manná stuorra čiekŋalis roggi Mátta- ja Oarjenorgga riddosázu olggobeale. Oza kártagirjjis mii dán rokki namahus lea.

Oza dasto veháš dieđuid dán rokki birra.

b. Storegga

Mearraguovlluid dálkedieđáhusain rádios namuhuvvo “Storegga”. Dat lea birrasii 120 km Ålesundrittu oarjjabealde. Oza dan kártagirjjis ja dasto vel Norgga- ja Davvimeara govvosis.

Čilge mii “Storegga” geologalaččat lea (oza dieđuid neahtas).

c. Storegga šaddan

Geahča govvosa bajimuš oasi: Norge i Tertiær

Gokko govvosis sáhttit oaidnit mo navdet ahte “Storegga” lea šaddan? Čilge.

Oaidnit mo nannánjuolgi Davvimearrabotnis lea bajáshuksejuvvon gierdduid mielde.

Oza “Geologiske perioder”-govvosa (áigeskálat) kárta- dahje oahppogirjjis, ja buohtastahte leatgo mearrabotni gierddut seammaláhkai maŋŋálagaid go dat geologalaš áigodagat?

Govvosis oaidnit guhtta sierra áigodatgearddi nannánjuolggis.
Ráhkat skovi mii čájeha áigodagaid ja (geologalaš) áiggiid oktavuođa.

Mat áigodagat gullet gaskaáigái?

Davvimearrabotni lea dál nu gohčoduvvon kontineantajuolgi. Leatgo dat luovosmássat vai čavdebáktenannán? Čilge.

Mii oaidnit ahte ávdnasat leat dego badjálas gokčasat. Daddjo ahte mássat leat gerddiid mielde, dahje ahte mii oaidnit geardádagaid.

http://www.ngu.no/no/

Oza “Olje og gass”-fáttá dáppe http://ansatte.uit.no/kku000/webgeology/ ja geahča “Dannelse av olje og gass”-animašuvnna.

Vállje geahččat: Kildebergart og oljereservoar:

• “Svartskifer – en kildebergart”
• “Reservoar bergart”
• “Reservoar- og takbergart”

Mii lea, ja makkár báktešlájat leat:

• gáldobáktešládja
• vuorkabáktešládja
• rohpebáktešládja

Oza neahtas Statoil ja geahča makkár dieđut neahttasiidduin leat Muolkkuid oljo- ja gássabuvttadeami birra. Muital earáide.