Ođđa ealáhusat Sápmái – buorrin ja vahágin

Go vuođđoealáhusat mannet maŋás, de dávjá ii leat šat birgenláhki boaittobealbáikkiin ja nu guorranišgohtet boaittobealbáikkit. Jus galggaš bisuhit ássama, de lea dárbu ođđa ealáhusaid oažžut sadjái.

Sekundára ealáhusaid lassáneapmi, nugo industriija, lea leamaš dehálaš faktor dasa ahte olbmot ássagohte čoahkkeleabbu. Nuppádusealáhusaid álggaheamit ja lassáneapmi lea maiddái mielddisbuktán gávppašeami ja hálddašeami, ja nu lea daid guovlluin maiddái tertiára ealáhusat lassánan.

Bisuhan dihte ássama de lea dehálaš ahte lea birgenláhki olbmuide. Ođđa ealáhusaid ásaheami oktavuođas muhtin guovlluin dárbbašuvvojit dat eatnamat maid vuođđoealáhusat atnet, eará doaimmaide. Dát lea erenoamáš stuorra hástalus boazodollui, mii dárbbaša stuorra eanagáhppálagaid.

773-93 dundret

Mii leat eanet ahte eanet geavahišgoahtán areálaid iešguđet doaimmaide. Ovtta ja seamma areála sáhttá ávkkástallat iešguđet doaimmaide, sihke ealáhusdoaimmaide ja eará servodatdárbbuide nugo rekreašuvdnii. Dát sáhttá mielddisbuktit gičču areálageavaheami ektui. Ođđa doaimmat sáhttet mielddisbuktit ahte eanadagat rivdet. Ovttaid mielde dagahit dát doaimmat hárve vahága. Muhto go bihtáid mielde ain bohtet ođđa doaimmat seammá guvlui, de sáhttet dát mielddisbuktit stuorra rievdademiid eanadagaide ja nu maiddái stuorát vahágiid.

Areálaplánema bokte galgá sihkarastit guhkit áigge plánema ahte masa geavahit areálaid. Plána- ja huksenláhka lea plánema vuolggasadji, ja dan vuođul galgá árvvoštallat areála- ja resursageavaheami. Ollislaš plánen galgá leat resurssaid geavaheami ja suodjaleami vuođđun. Dán lága mielde suohkanat galget hábmet suohkanplána, mas okta oassi lea areálageavaheami birra. Areálaoassi galgá čilget servodatovdáneami ja areálageavaheami gaskavuođa.

Plána- ja huksenlágas lea ulbmilmearrádus, ahte buot areálaplánen galgá sihkkarastit sámi kultuvrra, ealáhusdoaibmama ja servodateallima luondduvuđđosa. Sámedikkis lea maiddái vuosttaldanvuoigatvuohta daidda areálaplánaide mat mearkkašahtti láhkai heajosmahttet sámi luondduvuđđosa. Láhka dahká maid čielggasin ahte sámi boazodoallu lea dakkár areálageavaheaddji mii galgá fuolahuvvot areálaplánaproseassain.

Bargobihtát:

  1. Čilge mo lea de go bihtáid mielde váldá eatnamiid atnui?
  2. Mii areálaplánema ulbmilin lea?
  3. Digaštala manin galgá váldit vuhtii sámi beroštumiid areálaplánemis?
  4. Iskka makkár plánaiguin du suohkan lea bargamin dál?